Původ plemene

Miniaturní koně najdeme v mnoha zemích, za oblast vzniku minihorses můžeme považovat především Ameriku a Britské ostrovy. Označením miniaturní kůň je určena výška zvířete, která v závislosti na konkrétním plemenu je udávána mezi 86 až 97 cm KVH, měřeno v místě, kde končí hříva. U nás je výška stanovena na max.38 inch / 96,52 cm KVH pro plemeno Mini horses. Miniaturní koně byli vyšlechtěni z velmi malých pony, přesto ale nesmí být podobni např. shetlandům. Minihorses je vlastně „zmenšený“ normální  kůň, při zachování základních tělesných proporcí, s korektním postojem. Je elegantní, jemný, vyzařující sílu a energii. Vyrovnaný a odolný. Minihorses mohou mít všechny typy zbarvení známé u koní.

Povaha

Miniaturní koně jsou přátelští a komunikativní. Mají velmi milou a mírnou povahu, jsou učenliví. Z tohoto důvodu jsou často drženi jako rodinní mazlíčci. I přes svou velikost si ale stále udržují pro koně přirozené chování a musí s nimi být zacházeno jako s koňmi. Jedině tak mohou být výbornými společníky. Malá plemena koní jsou všeobecně považována za dlouhověká a odolná. Průměrná délka života miniaturních koní je uváděna na 25 až 35 let. Samozřejmě je to individuální a musíme mít na paměti, že u miniaturního plemene musíme pečlivě hlídat množství přijímané potravy a současně koníkovi dopřát i dostatek pohybu.

Registrace

Ve Spojených státech jsou dva registry – AMHA (American Miniature Horse Association) a AMHR (American Miniature Horse Registry).
AMHA byla založena v roce 1978 a je určena pro mini horse jako pro samostatné plemeno koně. AMHR je divizí amerického Shetland pony Club a byl založen jako zvláštní registr, v roce 1972. V AMHA, mohou být zapsáni pouze koně jejichž výška nesmí přesáhnout 34 palců KVH. V registru AMHR jsou 2 oddíly - "A" pro koně 34 palců (86 cm) a menší a oddíl "B" pro koně 34 až 38 in. (86 až 97 cm).
Po celém světě, existují desítky registrů, či chcete-li plemenných knih, kam jsou zapisováni Mini horses. I u nás má Mini horses vlastní Plemennou Knihu. Některé plemenné knihy přitom kladou důraz na to, aby kůň byl šlechtěn tak, aby svým vzhledem i vlastnostmi připomínal svůj vzor – normálního jezdeckého koně. Při pohledu na obrázek Miniaturního koně, kdy nemáte možnost porovnání velikosti, byste neměli vidět rozdíl mezi miniaturním a normálním koněm. Snaha chovatelů se v mnoha případech vrací v podobě nádherných koníků, které nelze rozeznat např. od arabských koní

Původ

Miniaturní koně byli vyšlechtěni z více plemen. Základ dala především pony plemena jako je shetlandský nebo Dartmoorský pony z kterých byli vybíráni koně obzvláště malého vzrůstu. Eleganci a jemnost jistě dodal i příliv arabské krve.
V 17. století, byli chováni miniaturní koně jako domácí mazlíčci na dvoře habsburské šlechty. Záznamy odkazují na francouzského krále Ludvíka XIV., který ve své zahradě držel už někdy kolem r.1650 několik exotických zvířat a také miniaturní koně. Dokladem toho jsou obrazy a umělecké předměty představující miniaturní koně.
Ve Spojených státech, byl miniaturní kůň vyšlechtěn v průběhu 20. století. Z původních importovaných pony byl za přispění krve Hackney a Amerického pony postupně formován dnešní Mini horse.
Mezi nejznámější plemena miniaturních koní patří bezesporu Falabella, která má svůj původ v Argentině, kde v roce 1868 Patrick Newell představil výsledky své chovatelské práce. Po jeho smrti pokračoval na jeho základech Juan Falabella, který přidal další pokrevní linie včetně velšských a shetlandských pony. Použil i malé plnokrevníky a pak především metodou příbuzenské plemenitby a důsledným výběrem chovných jedinců získal požadované stádo, ve kterém už bylo trvale zakódováno to nejdůležitější pro miniaturního koně – malý vzrůst.
Snaha o vyšlechtění co nejmenšího koně vedla v roce 1945 také jihoafrické chovatele k tomu, že zkřížili dvě klisny a hřebce shetland pony a pak následnou příbuzenskou plemenitbou jejich potomků bylo dosaženo kýženého malého vzrůstu. V roce 1991 byla v chovu registrována klisna měřící pouhých 66 cm.

Trpasličí vzrůst

Nanismus je nežádoucím jevem v chovu miniaturních koní. Koňský trpaslík, často láme rekordy v malé výšce, ale bohužel má mnoho nežádoucích vlastností a tělesných vad, které obvykle mají vliv na zdraví a použitelnost koně. Koně postiženi nanismem neboli trpasličím vzrůstem by neměli být používáni pro další plemenitbu, protože v jejich případě se jedná o genetickou vadu. I přesto se ale mohou dožít poměrně vysokého věku. Nejstarším „trpaslíkem“ se stal kůň Angel, který se dožil více než 50 let. Další je klisna Thumbelina, která v dospělosti měří 43 cm a váží 27 kg.

© Jakékoliv kopírování bez souhlasu AMHC zakázáno !