Dálnice jsou bezesporu tím nejkontroverznějším druhem silnice u nás. Řidičům na ní vadí mnoho věcí, ovšem těmi největšími jsou nutnost dálniční známky a také fakt, že na rozdíl od jiných zemí i zde máme rychlostní limit, byť poměrně vysoký.

To, že se za používání dálnice platí, není nic divného. V některých zemích používají mýtné, jinde, jako například u nás, máme dálniční známky. Ovšem omezení rychlosti na tomto typu silnice není ani zdaleka univerzální. Existuje hned několik evropských zemí, kde můžete jet po dálnici tak rychle, jak jen chcete. Není tedy divu, že to žádají i naši řidiči.

Zde je ovšem otázkou, zda by něco takového bylo za současných podmínek rozumné. Hlavním důvodem proč bylo omezení rychlosti zavedeno, je pokus snížit počet dopravních nehod. O tom, zda to funguje, lze polemizovat, zvláště když se podíváme na statistiky států, kde takové omezení není. Ovšem co si většina řidičů neuvědomuje, je fakt, že zde hrají roli i jiné faktory.

Jedním z nich je i technický stav silnic. Asi není potřeba říkat, že naše dálnice mnohdy nejsou v nejlepším stavu, a některé z nich připomínají spíše tankodrom. Jezdit po nich skutečně vysokou rychlostí může nejen snadno vést k poškození vozidla, ale také tím můžeme ohrozit sebe i ostatní účastníky provozu.

Dále je tu fakt, že na většině z nich probíhají prakticky neustálé opravy a úpravy. Ty jsou samozřejmě spojeny s různými omezeními, například svedením dopravy do jednoho či dvou pruhů. Je pak jasné, že pokud k něčemu takovému přijedeme dvěstěkilometrovou rychlostí, nebudeme mít čas se takovéto situaci přizpůsobit.

Pro naše podmínky není tedy jízda bez rychlostního omezení v současnosti vhodná. Jistě, pokud se vyřeší výše uvedené problémy, pak by to nebyl až takový problém. Bohužel, za současné situace se jedná v podstatě o hazard se zdravím. A to není dobré brát na lehkou váhu.